15. kapitola SM - 0%

8. Kapitola - Korály a křídelnatky

2. října 2013 v 17:46 | Charbon |  Srdce modrokrevných
Ano, dokázala jsem to! Konečně jsem dopsala slibovanou kapitolu. Myslím, že tentokrát mě to bude trochu víc bavit, protože se děj už rozjíždí, tak to bude bavit snad i vás. :)
Vrhněte se na kapitolu, já se vrhnu na projekt :)


8. Kapitola - Korály a křídelnatky

Otevřela jsem dveře a vstoupila do místnosti. Dveře se za mnou s duněním zabouchly a já leknutím poskočila. " Dobrý den, já jsem…" Stará osůbka sedící v křesle za mahagonovým stolem dokončila mou větu.

" Heria Evansová. Ano já vím, očekávala jsem tě a teď tady jsi," řekla moudrým a klidným hlasem. Má šedivé vlasy a na nich sedí menší křišťálová koruna, ze které trčí taktéž křišťálové větvičky. Spodek koruny je krásně tyrkysový a někde mezi tím je naznačená šedá barva jeskyně. Na její stěně je držadlo a v něm je zasazena planoucí louč. Koruna vypadá, jako živý odraz hladiny.

" Ano, to jsem," odmlčím se a přemýšlím co říct, " Máte krásnou korunu, královno Elion." Pousmála jsem se na ni. Lesknoucí se křišťálový výtvor si sundala z hlavy a jemně se dotkla větviček se zeleným a hnědým nádechem.

" Děkuji, je pro mne opravdu důležitá. Byla stvořena prvními elfy. První elf měl na starosti oheň a jiskřičky pocitů v lidském srdci. Druhý z pěti dokázal ovládat síly větru a lidského uvažování. Elfka, jediná dívka z těch pěti, dokázala mluvit s přírodou a rozrůst lidské schopnosti. Čtvrtý spustil déšť i v té nejpustší poušti a zastavit pláč smutných očí. Nejmladší z nich byl na svůj věk silný a moudrý." Vstala a přistoupila ke mně. Pozvedla mé ruce vzhůru a vložila do nich chladnou korunu. " Zasloužili se o vznik světa. Jejich vznik však zařídil On, bezejmenný. Protože byli elfové silní, ale v boji se moc nevyznali, pozval si k sobě Staria, nejmladšího z pětice prvotních a stvořil spolu s jeho mocí elfy, kteří měli za úkol chránit svůj rod, neboť lidská povaha je nevyzpytatelná." Změřila si mě pohledem, ale nevšímala jsem si toho. Jsem zahleděná do koruny a její krásy.

Vzhlédnu a podívám se jí do očí a zjistím, že na jejím maličkém nose leží až moc velké brýle. " Ochránci jako je Ethan?" Položím staré dámě otázku. Kupodivu jen jednu jedinou, ale chystám se na další.

" Jako jsi například ty, nebo Ethan, ano." Korunu si vzala zpátky k sobě a nasadila si ji na své šedé vlasy sepnuté do drdolu, který se k ní dokonale hodí. Otočí se a její bílo-žluté šaty s dlouhými rukávy se zavlní.

" Já?" Zeptám se nechápavě. " Vždyť vysávám zvířata!" Zvýším tón, ale hned se odmlčím a začervenám se. Snažím se, aby mi z očí rozpoznala omluvu.

" Ano, ale to je tvůj zdroj potravy. Jako lidé jedí sladká cukrátka, tvá rasa má ráda krev. Není na tom nic neobvyklého, nejsi jediná modrokrevná bytost tady v jeskyni, tady na světě. Není vás sice moc, ale jediná teda nejsi." Usadí se zpátky za stůl a rukou mi pokyne, abych se posadila naproti ní.

" Musím toho ještě tolik zjistit…" Vzdychnu. " Pokládala bych Vám jednu otázku za druhou, ale bylo by to nezdvořilé."

" Máš pravdu, strávit půl noci otázkami by byla ztráta času." Zamyslí se a pak se jí zvedne hlava a já si představím, jak se jí nad hlavou rozsvítí žárovka jako v kreslených pohádkách a potlačuju smích. " Á! Jak bych mohla zapomenout?!" Zvolá, " Sophie tě bude určitě čekat venku, tak jí pověz, ať tě zavede do knihovny. Tam najdeš své odpovědi." Mrkla na mě a v mém nitru vybouchlo nadšení, přestože jsem to na sobě nedala ani trochu znát. Konečně se něco dozvím. Něco o sobě! Křiknu v duchu. Doopravdy se jen pousměju a zamířím k východu. Překlusám přes most a před hlavou mi přelétne křídelnatka.

Už asi půl hodiny čekám na Sophii, která se pořád ne a ne objevit. Jeskyně už je prázdná, jen sem tam někoho vidím, jak sklízí svůj stánek. Poslední noha zmizí v otvoru, který vede někam, nejspíš do jejich bytů či pokojů. Vládne tady hrobové ticho, což mě trochu děsí.

Prostě půjdu k té loďce a v ní přespím, ven se bez Ethana přece nedostanu. Vymýšlím místo na přespání. Vydám se uličkou mezi zavřenými stánky, ze kterých každou chvíli vycházejí podivné zvuky.
Blížím se k loďce, když uslyším padající kámen. Vzhlédnu k otvorům a mostům na stěnách, ale vidím jen, jak se mihnul stín. Tentokrát jsem si jistá, že to není ten… "Bělooký". Snad…

Vstoupím na krátké molo a znovu něco uslyším. Trhnu sebou a otočím se. Doufám, že se mi to jen zdá, že jsem doma a po slaďoučkém a teplém kakau od táty spím zachumlaná v peřinách s malým knírkem pod nosem. Vím však, že se snažím přesvědčit samu sebe o tom, že to tu není tak nepohodlné a asi mi nepřinesou teplé kakao, přesto se snažím něčím odreagovat. Sednu si na molo a napadne mě dát si nohy do stoky jen tak šplouchat, ale vzpomenu si na studené kapičky, které mi při cestě sem padaly za krk. Sáhnu do vody a překvapeně neucuknu. Voda je opravdu teplá a je na ní něco zvláštního. Je taková příjemná a krásně průzračná.

Vyzuju se a rifle si trochu vyhrnu, ale jde to těžce, protože jsou úzké. Se šplouchnutím si dám své nohy do vody. Chvíli jimi jen tak pohupuju, ale pak se objeví pár křídelnatek jemně do mě šťouchají a mě připadají jako na nějakém dětském hřišti, ale pod vodou.

Vzdychnu. Voda je vážně teplá a nemyla jsem se… Ne, přece tě tady někdo uvidí! Kárá mě můj vlastní hlas v mé hlavě. Nikdo tu však není a po krátkém zvažování se svleču. Zůstane na mě jen spodní prádlo a bílé tílko. Přece jenom, kdyby mě někdo viděl, tak ať nejsem úplně nahá.

Do vody pomalu vejdu a blaženě vydechnu. Voda je opravdu příjemná a navíc není slaná. Potopím se s otevřenýma očima a užasle pozoruju všechny ty svítící korály. Na to, že jsem pod vodou, vidím opravdu dobře, ale to jsem viděla vždycky. Možná to patří na velmi krátký seznam mých schopností.

Vynořím se pod molem a krátce se nadechnu. Za pár vteřin jsem znovu ve vodě. Není to tu až tak hluboké, ale na malé zaplavání stačí. Dotýkám se těch korálů a snažím se dotknout se i křídelnatek, ale nepodaří se mi to. Jsou opravdu rychlé.

Když se vynořím, leknutím se udeřím do jeskynní stěny za sebou. Zas tak moc to nebolí, ale je to dost na to, aby mi začala téct krev. Na hladině se pak objevují červené kapičky, které se po chvilce rozplývají.

Na mole je o kůl, o který se uvazují loďky, opřený nějaký kluk. Pobaveně se na mě usmívá, i když v očích mu vidím jakousi ďábelskost. Má krásné oříškové vlasy, které jsou rozcuchané snad do všech světových stran. Oči má vážně hodně světlé a zpozoruji z nich nádech modré barvy. Má docela vysokou postavu a je určitě aspoň o rok starší. Má na sobě obyčejnou světle modrou košili, která mu mimochodem ladí s očima, a černé džínové kalhoty. Na nohách má ošoupané červené tenisky, nejspíš nějaké drahé značky.

" Ahoj," promluví jako první. " Nevím, jestli by ses tu měla rochnit." Jeho pobavený úsměv je ještě pobavenější, nejspíš proto, že to tílko je vlastně průsvitné.

Začervenám se a přemýšlím co dělat. " Kdo jsi? A… Proč tu jsi?" Zeptám se nechápavě s pořádným ruměncem na tvářích. Přistoupí blíž ke mně s rukama založenýma na prsou.

" Na to bych se tě mohl taky zeptat," uchechtl se a vyhrnul si rukávy. " Měla bys vylézt." Snažím se, aby mi z vody vykukovala jen hlava. Zvedně něco z mola kam nedohlédnu. V ruce drží bílý ručník a druhou ruku má v kapse od kalhot. " Vem si ho." Usměje se, " Já nekoušu."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Calla Calla | Web | 2. října 2013 v 21:36 | Reagovat

to bylo.. wow :3 Nádherný.. Jak to všechno popíšeš tak si to úplně živě představuji.. jako bych tam snad sama byla a ten kluk.. hm.. co to bude zač? :D

2 Sonia - theshadowsofdarkness Sonia - theshadowsofdarkness | Web | 5. října 2013 v 17:41 | Reagovat

:DD to bylo úžasný! Prej "..já nekoušu":DD užasný! teším se na další díl!:)

3 Charbon Charbon | E-mail | Web | 5. října 2013 v 20:23 | Reagovat

[1]: Uvidíš :D A jinak díky :)

[2]: Opravdu díky, jsem ráda, že se ti to líbí(i tobě Call)! :)

4 Violett Violett | Web | 16. října 2013 v 15:25 | Reagovat

Skvelé Charbon :3 Nad tím klukem jsem normálně podzvedla obočí a jen what? jsem si říkala :D A to "Já nekoušu." mně dostalo nejvíc :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Jsem součástí: